• Rozhovor s Lubošem trval skoro měsíc a s přihlédnutím k jeho zdravotnímu stavu, jsem rád, že svoje vzpomínky oprášil a našel si čas. Valašská liga byla po skončení Orlíku a Braníku, společně s Buldokem druhá skutečně skinheadská kapela. Pro mne osobně vždy fajn lidi a je škoda, že po nich nezůstalo jedno regulerní cd…ale i o tom je řeč v rozhovoru.
Než se dostaneme k Valašské lize, musím jít na začátek a optat se na punkovou kapelu Smrt mladého sebevraha. Řekni něco o její historii.

 

A je tady první problém s pamětí. Já u založení S.M.S. nebyl, tehdy jsem ještě makal v Praze, takže toho moc nevím.
Tam zpíval Jindra a já se občas přidával, to ale až ke konci mého pobytu v Praze, kdy jsem byl už víc ve Valmezu . 
Ale je fakt že právě na torzu S.M.S. jsme vybudovali Valašku. Řekl bych že kdyby Jindra nerozjel S.M.S. mně by nikdy nenapadlo lézt na podium.

Kdo tedy ze členů Valašské ligy byl v sestavě S.M.S?
Byl to Čert a Jindra Spilka, který v S.M.S. zpíval a ve Valašce hrál krátce na basu.
Jak dlouhá byla existence této kapely?
Já myslím tak 3roky. V osmaosmdesàtém musel bubeník Čeči prchnout do USA před socialistickou spravedlností a tím skončili. Plynule to přešlo do Valašky.
Měl jeho útěk spojitost s hraním v punkové kapele?
To ne. Ve Valmezu na náměstí spálil sovětskou vlajku a někdo ho udal.
Jaký byl důvod, že se punková kapela, stala skinheadskou?
Asi já a Spilka. Když jsem se vracel z Prahy, už nějaký čas nehráli, tak jsme to nasměrovali trochu jinam. Já tehdy poslouchal jen Oi.
Jak to prijmulo punkové publikum? Přeci jen ta kapela už nějaké jméno měla.
Pokud si vzpomínám, tak to nikdo neřešil. První koncert byl v Olomouci, velký průser, skončili jsme po třech skladbách, protože Čert hrál o půl sloky napřed. Pak se do hospody vecpali ruští vojáci, dostali výprask a všichni jsme utekli před policajtama.
Fajn večírek .. Jaké kapely jsi v té době poslouchal a jak jsi sháněl nahrávky?
Něco málo jsem si dovezl z Prahy, většinou jsme se Spilkou poslouchali 3. program polského rádia, kde pouštěli celou nezávislou scénu od Joy Division až k Oi! A kdo tehdy jel do Polska, dostal seznam a vozil kazety. Nejoblíbenější byla klasika. Cockney Rejects, 4 skins, Blitz, Angelic Upstairs, Bussines.
Valašska liga vznikla už před listopadem 89?
Jasně. V létě jsme měli pár zkoušek, protože jsem z Prahy dojížděl jen na víkendy a ten koncert v Olomouci byl někdy začátkem podzimu 88.

Luboš

 

Zažil jsi v Praze koncert Orliku?
To až v 90. letech jsme s Čertem vyrazili na Žižkov do nějakého hotelu. Nevím to přesně. Jen si vybavuju pár slov s Matáskem na ulici a Landu, házejícího šavli kousek ode mne. A jednou v Lucerně, nevím co bylo dřív. V Lucerně jsem se seznámil s Tondou Jankovičem, který pak zařídil nahrávání pro Skins Song 2. A vlastně i naši účast v Bzenci 91. Jinak jsem se v Praze moc nedružil. Já jsem odjakživa tak trochu introvert, nerad se seznamuji, nerad mluvím, tohle za mně řešil Čert a bylo mi jedno, co plácá.
Bzenec byl zřejmě asi start vaši kapely. Jak na tento festival vzpomínáš?
Na Bzenec smíšené pocity. Přijeli jsme moc brzy, nechtěl jsem jet přes polední vedra, tak než jsme se dostali k hraní, měli jsme už dost naváto. Tedy Igor a já. Kladem bylo, že jsme se seznámili s Kraťasama, což vedlo k několika výborným koncertům na Slovensku. A s Jindrou z Bráníka.
Rozhodne to byl koncert, který už by se mohl těžko opakovat. Bohužel tam bylo i dost nasili..

Čert

 

Která kapela tě tam asi nejvíc překvapila?
Asi právě Krátký Proces. Nesahali jsme jim ani po kotníky. A taky Jindra z Bráníku. V Bzenci jsme si uvědomili že nejdeme směrem, který jsme s Igorem chtěli, tak jsme se chtěli zbavit Čerta, ale trvalo příliš dlouho, než jsme se k tomu odhodlali. Druhou kytaru hrál Renda Šobora, když skončil, Igor našel Toma. Konečně se mi líbil zvuk i styl, ale to trvalo jen krátce. Než šel k naší velké škodě sedět.
Pokud si pamatuji , tak Čert se přidal k Hare Kršna..je to tak?
Jo, ale ještě před tím vyráběl a prodával nějaké svetry. Dost mu hrabalo.

 

 Pamatuji si na váš koncert ve Valašském Meziříčí s Buldokem. Bylo tam plno různých kapel..jak na něj vzpomínáš ?
Ony ty koncerty s Buldokem byly dva. Nevzpomenu si v kterých letech, ale první byl na tehdy ještě nezastřešeném zimním stadionu a druhý později v M Klubu na zámku. Ten koncert na zimáku byla taková divočina. Pro Buldok myslím premiéra, která se náramně vydařila, pro nás standart, ale první vystoupení v rodném městě. Další kapely si moc nepamatuju. Snad jen Čertovy kamarády ze Staré Dobré Ruční Práce. Ten druhý koncert v klubu byl fajn, jen mě mrzí, že si nevzpomenu na kapelu z Ostravy, která tehdy neplánovaně přijela zahrát a měl jsem z nich dobrý pocit. Ono to vlastně bylo takové pidi turné, protože druhý den byl domluven stejný koncert v Ostravě. To bylo horší. Alespoň pro mě. Měl jsem ukrutnou kocovinu, tak jsem to odzíval a ani se nezůčastnil afterparty ve vedlejším baru, kde některý z Matějků opět dostal flaškou přes palici. Tak takto vzpomínám na naše domácí vystoupení s Buldokem.
Ta kapela možná byla Patriot z Ostravy.. Pak následoval čisté skinheadsky koncert v Trutnově. S vámi tam měl premiéru Diktátor. Vzpomeneš si na tuhle akci?
 Ten koncert v Trutnově mám hodně zamlžený. Jako obyčejně. Bylo to v nějakém klubu, nefunkční záchody, cesta domů autobusem otřesná.
V té době vyšla kazeta Valmez uber Alles. Jak vzpomínáš na nahrávání ?
Nahrávali jsme v Horních Heršpicích u Brna. Byla to zase čertovina. Kluci byli ve studiu od rána, já nastoupil až někdy v podvečer. Oni neměli ani notu. Čert rozséval chaos, kapela vzteky bez sebe a zvukaři je chtěli vyhodit. Už ani nevím jak jsem udělal pořádek a mohlo se nahrávat. Původně to neměla být kazeta, chtěl jsem LP. Cd mi tehdy připadalo bez budoucnosti. Ale sešlo i z Cd. Jedna z mnoha věcí, co nevyšly, jak měly.

Obal zcenzurované kazety.

 

To je škoda, že lp nevyšlo. Kolik se kazety prodalo kusů? Jaké jsi zaznamenal na kazetu ohlasy?
Neměli jsme přehled. Způsob cenzury na té kazetě ji znehodnotil, slyšel jsem, že ji lidi vraceli. Komunikace s tou pražskou firmou byla nulová, takže to byl průser jako obyčejně. Vyhozený prachy.
Zasloužili by jste si rozhodně lepší nahrávku. Nechystají jste se vydat i něco později?
Jo, už v nové sestavě jsme v Praze nahráli Nový řád, Právo na svou zem a ještě jednu pro Skins song Vol.2. Tohle nahrávání bylo úžasné. Všechno ve studiu klapalo, soustředili jsme se na svou práci, na nahrávce to bylo poznat. Pak bylo taky pár věcí, které jsme nenahráli, takže jsou asi zapomenuty / Modla, Náš hlas, Vůdce/.
Přišlo mi, že na tom Skins songu jste přeci jen trochu při tvrdili v hudbě, tak i v textech..
Nová krev z Nového Jičína. To byl důvod jiného zvuku. Tom s kytarou uměl víc, než všichni před ním dohromady, v basákovi Kredencovi jsem získal skvělého parťáka k flašce. A ty texty. Moje deziluze ze situace v naší zemi. Prvotní nadšení ze svobody odeznělo a já reagoval.
Byla to doba, kdy se pořad něco dělo. Změny ve společnosti. Co tě v té době asi tak nejvíc nepříjemně překvapilo ?
V osobním životě jsem si lebedil. Krásnou ženu jsem měl, dvě úžasné dcery, koupil jsem byt, v kapele se blýskalo na lepší časy. Ale v druhé polovině 90. let jsme cítili značný úbytek svobody. Nebylo to tak silné jako teď, ale na svou svobodu jsem přecitlivělý, tak jsem byl víc nasranej.
Taky jsme přišli o zkušebnu v Žerotínském zámku ve VM, protože mne a Igora vyšetřovala policie po koncertu někde u Chrudimi. Přituhovalo.
Dostali jste se do problému se zákony kvůli kapele?
Nebylo to kvůli muzice. U hospody kde jsme hráli zastavila dvě auta plná vietnamců a textilu. Pár kluků se s nimi trochu kočkovalo a někdo se vykecal. Tak policajti řešili naši úlohu při potyčce a poškození těch aut. A vedení zámku řešilo náš přínos pro kulturu Valmezu. Tak jsme letěli.
Neměl jsi někdy nutkání se nějak víc politicky angažovat?
Ne. To určitě ne. Politika mne vždy jen nasírala a mám jen jedny nervy. Chtěl jsem dělat muziku a chtěl jsem se bavit. Občasné politické výlevy byly jen okamžitou reakcí na nějakou událost. V té nasranosti se ty texty psaly rychlej. Malý byt, malý děti, tak jsem to psal v koupelně někdy i do 3. ráno. Jako politik bych asi nebyl zrovna přesvědčivý.
Dobře. Inspirace pro psaní textů je stejná dodnes. Kterou vaši skladbu jsi měl nejraději a proč ?
Právo na svou zem. Ještě jsem do toho neměl text a už mě z ní mrazilo. Už ve zkušebně. To jsem si říkal, co s tím mám dělat, abych nezničil, co jsem při přehrávání té věci cítil. Takové pocity jsem u žádné další písně neměl.
Ta skladba má dodnes svoji atmosféru. Měli jste celkem dobře našlápnuto k CD. Co se stalo, že k tomu nikdy nedošlo ?
Zavřeli Toma. Nevím už přesně za co. A vyšuměli jsme do prázdna. Možná jsme mohli nahrávat i dřív, ale byl jsem velmi pohodlný, nechtělo se mi dřít, mysle jsem, že to nějak půjde jako dosud. A nešlo. Neměl jsem nic nového.
Ani po jeho návratu už nebyla chuť pokračovat?
Já vlastně ani nevěděl, kdy se vrátil. Začal jsem pít extra třídu, osobní život šel do kytek, odešel jsem z Valmezu a zaobíral se jen svýma sračkama. Nebyl jsem ve styku s nikým, jen občas s Igorem, který toho měl taky nad hlavu. Tož tak končí živá legenda z Valmezu, jak říká má dcera Zuzka.
Někdy se tak stane ,že život jde jinam. Jako kapela jste zažili po revoluční dech svobody, najednou se všechno mohlo. Bylo plno koncertů a už nikdo neprudil. Na který koncert rad vzpomínáš ?
Pár koncertů na Slovensku s Kraťasama a následné utužování přátelství v Bratislavě. Dobře bylo i v Dřevíči, především s Battle Zone. Pamatuju si, když jsme hráli Náš hlas / Chaos od 4skins/, jak Alex skákal vedle podia až do stropu. Tehdy taky předvedli Wonderful World z toho samého zdroje, tak se to sešlo.
Nechybělo ti hraní v průběhu těch let?
Chybí dodnes. Přestože si pamatuju svou lenost, nechuť k cestování, koncerty za to stály. Loni jsem o tom mluvil s Igorem, jen podotkl – Já jsem tady. Ale chci být realista. Už nemám tu šťávu a nerad bych se stal, jako Stones, parodií sama sebe.
S Igorem tedy jsi stále v kontaktu… V poslední době se vrací někteří lidé zpět. Obnovuji kapely, nebo dělají nové. Třeba se jednou taky rozhodnete natočit těch par nevydaných skladeb..
Ty nenatočené zůstanou jen ve vzpomínkách. Texty na papíře nejspíš skončily v odpadcích, v hlavě zůstalo jen pár útržků. A já své působení v muzice beru za uzavřené. Vždyť jsem byl jedinej, kdo se nenaučil hrát na žádný nástroj. A to jsem klukům pořád do všeho kecal.
To zpěváci dělají dost často . Jaké jsou dnes tvoje oblíbené kapely?
Stále Cockney Reject a Sham 69. Oi z přelomu 70. a 80., Skrewdriver, víc tu starší muziku.
Abych řekl pravdu, tak stále víc klasickou hudbu. Carl Orf, Verdi, Berliotz. Je toho spousta. Asi to bude věkem, že poslouchám málo nových věcí. 🙂

O skinheadskou scénu se ještě zajímáš, nebo už je to definitivně pro tebe pryč?

Nemyslím, že by to bylo pryč. Svědčí o tom třeba Great Skinheads Reunion v Brightonu. Ale nové kapely moc neznám. Mám v tomto směru co dohánět.

Scéna pořad nějak žije… Vím, že jsi porazil zákeřnou nemoc… Jak moc ti tahle zkušenost změnila život?Tuhle zkušenost bych si docela rád odpustil. Zhubnul jsem/jako by to bylo ještě možné/, zchátral jsem, vyděsí mne každé píchnutí, jestli se to kurva nevrací. Matka se s tím prala 7 let, já byl po pár chemo na hadry. Přestal jsem si myslet, že jsem nesmrtelný.

To věřím a doufám, že je vše na dobre cestě..?
Jo. Do dalšího píchnutí. 🙂
Rozhodně přeji ať je to další pichnuti za sto let.. Když ses dozvěděl diagnózu , tak to byl asi pěkné Kurva den , co?
Při práci jsem se namazal a celý den mi hrálo v palici : tak je to tady. můžeš si za to sám. A pak jsem tři dny nepřišel do práce. Musel jsem to zkousnout.
Co by jsi poradil člověku , který by se dozvěděl, že má rakovinu?
Nevím. Každá rada drahá. Snad jen Chmury zabíjí. Pozitivní přístup a nepředposrat se. Doktoři toho už umí docela dost. Ale je to na každém člověku. Pohled z venku je jiný. Chodím na kafe s několika spolupacienty, ty zkušenosti jsou občas drsný. Ani nejbližší okolí občas nechápe, čím si ten marod prochází. Proto se scházíme.
Někdy mám pocit, že není rodina, kterou by rakovina nepotkala...
Co na to říct? Že to už patří k našim životům? Že jsou lepší věci k hovoru. Jen vím, že jsem začal tlačit na své dcery, aby na sebe dbaly, chodily na vyšetření. Ona si tím prošla i jejich matka a moje holky jsou to, na čem mi fakt záleží
Když už jsi zmínil dcery.. poslouchají doufám Valašskou ligu?
Rozhodně to znají. Starší Zuzka se mi pochlubila, že na mé jméno balila kluky. Ještě že jsem u toho nebyl. Ale na to, jak mizivý vliv jsem měl na jejich výchovu, jsem spokojen. Klárka má ráda mimo jiné Ska, Zuzka sjíždí streetpunk, psychobilly, Oi. Jsou lepší dcery než já kdy budu otec. A ty jejich kerky. V tom je asi vkus jejich matky.A obě jsou nádherné. Moje krev.
To je fajn. Jsme v bodě, kdy bude nejlepší náš rozhovor zakončit .. Takže máš právo posledních slov…
Jestli jsem byl v něčem nepřesný, tak se omlouvám. Paměť si pohrává. Přeju tobě, tvé rodině hodně štěstí a kapele ať to jede. A Way Of Life
Díky moc..Tobě přeji hlavně pevné zdraví.
Martin